Slovanský betlém

Štědrý den: 10.00 – 17.00  a 23.30 – 01.00
Silvestr: 10.00 – 17.00
Ostatní dny až do 2. 2. 2017: 10.00 – 19.00

 

 

  V našem kostele našel roku 1923 útočiště unikátní Český betlém, o jehož záchranu se zasloužil místní farář P. Silvestr Hrnčíř.

Toto dílo Karla Stapfera bylo později rozšířeno, vybaveno velkým obrazem Domažlic a několika typických chodských stavení. Řezbář Václav Cvekl (nar. 28. 9. 1861 v Novém Jáchymovoě u Berouna) všem figurkám vytvořil propracované chodské kroje. Později byly přidány i figurky dalších slovanských národů v národních krojích a betlému se tak začalo říkat Slovanský, neboť jeho ústřední myšlenkou bylo slovanské sjednocení.

VZNIK BETLÉMA

"Drahocenný poklad chrámový v holešovickém kostele - Český betlém - jmenoval se původně Chodský; celé uspořádání připomíná Chodsko a většina dřevěných sošek od dětí až do starců, vítajících novorozeného Spasitele, má kupodivu věrné typy a dopodrobna vypracované kroje chodské. Pozadí roztomilého seskupení tvoří Karlem Štapferem (Karel Štapfer - nar. 14. 5. 1863 v Praze) malovaný obraz hornaté krajiny se středověkými Domažlicemi uprostřed a pod městem dovednou plastikou znázorněny jsou stavby, v nichž pozná každý Chod draženovské dvory; nechybí ani Boží muka, která stojí na silnici poblíž Draženova. Však také v Draženově zrodila se myšlenka na umělecké provedení chodského betléma."

(Chodská čítanka - J. Š Baar, Jan F. Hruška a Fr. Teplý - rok vyd. 1927, str. 134)

 

HISTORIE BETLÉMA            

... A netrvalo dlouho - čteme vždy kolem Vánoc zprávy, že v Praze ve prospěch různých institucí jsou vystaveny "České jesle", později pod názvem "Hold lidu československého Jezulátku". Zastavme se u zprávy jen jediné, ale za to tím dokumentárnější, poněvadž ji r. 1911 přinesl Zíbrtův "Český Lid" a psal ji sám redaktor Dr. Čeněk Zíbrt - jeden z nejlepších znatelů českých jesliček: "Upozorňujeme na dílo jediné svého druhu, vynikající svérázností a duchem českým; okouzlujícím dojmem působí skupinka figurin z českého ovzduší  československého života lidového. ... Každá figurka byla roztomilým, k sobě vábícím předmětem. Jakou poesií dýše celek! Jas radostné doby vánoční zazářil v srdci těch, kdož přišli, aby zhlédli ryze české dílo. ... Ale co prospěje nadšení a radosti, když hrozí nebezpečí, že dílo tak vzácné, krásné, nedá se asi zachrániti před hrabivou rukou ciziny, která pak bude se naším českým betlemem chlubiti..."

Mělať na význačný tento umělecký kousek chuť Amerika! Tehdy vystavoval Cveklovy jesličky Bolzanův sirotčinec; rok co rok potom o Vánocích, dávány tyto jesle do služeb charity, nebo se jimi honosily výstavní umělecké síně; došlyť zatím uznání nejen po stránce národopisné, ale sám F. X. Harlas, ředitel musea hlav. města Prahy, pozvédal a článečky upozorňoval na efektní plastický obraz, jak jej mistři Stapfer a Cvekl sestavili, vymodelovali i vymalovali. Oceňuje, jak sochař V. Cvekl s pravou virtuosností zpracovává krásný materiál - dřevo, které ovládá s úžasnou lehkostí, a jak vyřezává jemné detaily velmi rázovitou technikou a působí bohatostí své modelace...

Když přikvačila světová válka, byl vyývoz jesliček do Ameriky nemožný. Ale za mnoho let po ní znalci umění za oceánem na druhé polokouli začali se opět o jesličky zajímati. ... Ale nebylo tu zámožného mecenáše, který by mohl naše církevní památky obohatiti tímto vybraným kouskem. Jezulátko si však našlo prostředníky! Dík vzácnému pochopení arc. notáře a pana faráře Silvestra Hrnčíře, předsedy "Spolku pro vystavění kostela v Praze VII", který s neobyčejným porozuměním a vkusem pečuje o výzdobu holešovického chrámu, byly tyto jesličky v prosinci památného onoho jubilejního jesličkového roku zakoupeny pro chrám sv. Antonína Paduánského v Praze VII a tak zachráněny před vývozem do ciziny.

(Vybráno z brožury "Slovanské jesličky v kostele sv. Antonína Paduánského v Praze VII",
napsal Antonín Šorm, vyd. 1927)

 

 Foto: Luminum

Betlém je přístupný pouze v období Vánoc.

 

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Historické filmové záběry Slovanského betléma z našeho kostela se objevily i v pořadu Hledání ztraceného času v závěru dílu „Když Praha byla bílá“. Prohlédnout si jej můžete zde (pokud nechcete sledovat celý díl pořadu, nastavte si posuvník přibližně do míst jako na obrázku - čas cca 16:58).
http://www.ceskatelevize.cz/porady/873537-hledani-ztraceneho-casu/29532424268-kdyz-praha-byla-bila/video/