Jsou tady fotky z Bílé soboty a klapání

„Téměř v celé katolické Evropě byl až do 20. stol. rozšířen velikonoční obyčej, chodit v pašijových dnech, kdy v kostelech nezvoní od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty, dům od domu a různými klapačkami a řehtačkami oznamovat poledne a klekání. Zavazování či podvazování zvonů je většinou zdůvodňováno tím, že po dobu smutku velikonočního týdne „zvony odletěly do Říma“, nebo že umlčení zvonů symbolicky znázorňuje mlčení apoštolů v době utrpení, ukřižování a zmrtvýchvstání Krista.

Tento zvyk nahrazování zvonů lomozením a rachocením byl poprvé kodifikován na konci osmého století v rituální knize římské církve. Někteří badatelé spatřují původ zvyku ve způsobu svolávání k bohoslužbě v dobách raného křesťanství.”

 

Klapání u sv. Antonína - foto

 

 

 

 

 

„Oheň a světlo patří k nejstarším přírodním symbolům, které naznačovaly přítomnost Boží a sílu Boží. Oheň symbolizuje zároveň Boží lásku, která plane a hřeje i uprostřed chladu a temnoty. Pro člověka je oheň nezbytnou podmínkou pozemského života: dává teplo, dává světlo, přináší potěšení i radost. Zároveň je i pradávným symbolem smrti a očisty. Toto všechno se střetává ve velikonoční symbolice paradoxů:  život i smrt, láska i očištění. A právě ohněm začínají velikonoční obřady.“

 

Bílá sobota - foto

(www.vira.cz)